Mistrovství ČR v Ironmanu, to je Moraviaman (🏊3,8 km, 🚴180 km a🏃42,2km)
9:08:57, 8. celkově a 🥇 v kategorii
Do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli se na tento závod přihlásit, protože kotník na levé noze mě stále trápil při běhu a za poslední měsíc jsem měl velké běžecké manko. Nakonec jsem se ale rozhodl, že to zkusím, protože při posledním závodě mě to nějak nelimitovalo, a tak jsem se v poslední možný den registroval na svůj již druhý „plnotučný" Ironman, který se jel nedaleko Otrokovic.
Plavání:
Plavalo se na tři kola a v každém kole byl výběh na břeh. Jak už to bývá na těchto větších závodech s hromadným startem, tak plavání k první bójce je vždy pořádná mela a tady to nebyla výjimka. Od první bójky jsem na chvíli plaval osamocen a v dalších dvou kolech jsem plaval v doprovodu Honzy Slabého a ještě jednoho závodníka, se kterým jsem se střídal na špici. Na pár chvil jsem se zařadil i na poslední místo v plaveckém vláčku, ale to jsem neměl dělat, protože jsem schytal pár kopaček do hlavy, když závodník při proplouvání kolem bójek přešel do prsou. Vyhodnotil jsem, že tudy cesta nevede, a tak jsem se raději ke konci kola odpojil a jel jsem si po vlastní ose.
Kolo:
Kolo se jelo na pět 36km okruhů a v každém okruhu jsme nastoupali cca 200m. Plán byl jasný, držet se někde kolem 140 tepů, NP 250 W a to by mělo znamenat průměrnou rychlost někde kolem 38km/hod. První 4 okruhy jsem to poctivě držel, ale v posledním okruhu mi došlo palivo i z důvodu toho, že jsem si na občerstvovačce nevzal vodu a ta mi v závěru došla. Nedalo se nic dělat a musel jsem trochu zvolnit, abych alespoň pošetřil nohy na závěrečný maraton. Abolvoval jsem všech 5 kol o samotě, tak to bylo pěkně na palici, ale nakonec jsem to jel za 4:48 (průměr 37,3 km/hod.).
Běh:
Závěrečný běh byl rozdělen na 4 kola po 10,5 km, které vedou podél vody a stín jen těžko najdete. Vyrazil jsem svižně 4:10 min/km, ale rychle zjišťuju, že takhle rychle dlouho běžet nevydržím, raději zatahuju brzdu a snižuju tempo o cca 15 sek/km. V tom mě předbíhá jeden ze závodníků, tak se chvíli divím kde se tu vlastně vzal. Zkouším se ho pár kilometrů držet, ale běží fakt dobře a ani nevypadá tak prošitě jako já, do cíle ještě daleko, tak ho po nějakém kilometru raději pouštím. V dalším kole se náhodou dozvídám, že mu dal pořadatel stejné startovní číslo jako jsme měli my na dlouhé trati, ale běží úplně jiný závod. První půlmaraton zvládám za 1:32 (tempo 4:25min/km). V hlavě si rychle spočítám, že kdybych tempo udržel, tak by to mohl být výsledný čas pod 9 hodin a to už by byl opravdu dobrý výsledek. Ostatní kluci v celkovém pořadí, kteří jsou přede mnou běží fakt pěkně a nijak na ně nestahuju a závodníci za mnou mě také nesbíhají, tak to bude jen boj sám se sebou. Druhá část maratonu už tak růžová nebyla a když jsem se snažil do sebe dostat hodně sacharidů a hodně se polévat, tak stejně mně sluníčko svými paprsky vypálilo zbytky sil a druhou část jsem běžel o 10 min pomaleji, ale i tak maraton za 3:13 hodnotím jako vydařený.
Celkově hodnotím závod jako velmi povedený, ale pořád je na čem pracovat. Takto dlouhý závod člověka vysaje na poměrně dlouhou dobu, pokud tedy nejsi Petr Vabroušek. Další proto bude nejdřív až za rok. Během této "pakárny" organizátor přichystal i dětské závody, tak i naše drobotina si mohla zazávodit.
