Asi to zná každý, ale dost často se stává, že když člověk o něčem řekne, že už nikdy, tak to rozhodně neznamená, že to tak i dopadne. A tak to u mě bylo se závodem Pilman 2018. Minulý rok jsem se na tento závod velmi těšil, protože mně kopcovitý profil trati vyhovuje, ale už při závodě jsem věděl, že to nebude úplně ono, protože na kole se dost často mění profil a nějak mně to nohy nemohly pobrat.
Na začátku letošní sezóny jsem si řekl, že by bylo dobrý se na to trochu připravit a třeba se i poperu o nějaké pěkné umístění v rámci českého poháru v dlouhém triatlonu. Chatu máme nedaleko závodu a tak jsem mohl i párkrát vyrazit přímo na trať závodu, nebo jsem si to alespoň myslel, než jsem týden před závodem zjistil, že se trať změnila. Ve středu jsem si ještě odběhl pravidelný seriál Kunětické devítky (to asi nebylo úplně ideální vzhledem k přípravě na závod) a v sobotu jsme s celou rodinou vyrazili na Pilskou nádrž.
Viditelnost ve vodě 0 a kvalita vody dle hygienické stanice pro závod dostačující, tak snad si člověk něco neodveze. Po nějakých 100 metrů plavání mně nějaká dobrá duše kopla do hlavy a celé plavání (1,9km) jsem si užíval s brýlemi plné vody. Po 36 minutách vylévání vody z brýlí jsem se dostal na břeh a přeběhl jsem do depa pro kolo. Kolo bylo rozděleno na tři okruhy po 30 kilometrech a celkové převýšení bylo 1200m. První polovina okruhu se mně jele celkem dobře, ale na na konci kola mně začaly tuhnout nohy a středeční únava se začala projevovat. Předjelo mě několik závodníků a říkal jsem si, že dnes už to asi žádný hezký výsledek nebude. Nepřestal jsem ale bojovat a ke konci kola přišel i lehký nával energie. Když člověk slézá z kola, tak nikdy neví jak na tom bude. Mně se od začátku běželo celkem hezky a musel jsem se i trochu brzdit, abych úvodní tempo nepřepálil. První okruh ze tří jsem běžel v dosahu první ženy závodu, než jsem zjistil, že musím jít na 30 sekundovou zastávku do penalty boxu za odhozenou šlupku od banánu mimo vyznačené území. Bohužel Helena na mně nečekala a už se mně ji nepodařilo doběhnout. Další okruhy jsem si držel tempo 4:15/km v kopcovitém terénu bylo pro mě ideální a ke konci jsem mohl ještě trochu zrychlit. Jelikož bylo pod mrakem, tak počasí pro běh bylo ideální. Výsledný čas v půlmaratonu byl 1:31:17 i s penalizací a 18. nejrychlejší běžecký čas.
Celkově jsem skončil na 25. místě ze 190 závodníků a 5. v kategorii. S časem jsem spokojený, protože se mně zde podařil čas pod 5 hodin, ale vždycky je co vylepšovat ;)
Sportu zdar Plesky
